Členění průvodce

Na území Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je lezení povoleno pouze na vyjmenované lezecké objekty. Mimo toto území není bouldering ze zákona o ochraně přírody a krajiny omezován. Z tohoto důvodu popisuji pouze skály ležící mimo rezervaci. Seznam věží ležících v rezervaci je zpracován v Horolezeckém průvodci Jizerské hory vydaném v roce 1999 a 2009.

Jizerky jsem rozdělil do jednotlivých oblasí, které můžete vidět v menu. Postupem času budu přidávat další oblasti a skály v závislosti na tom jak to budu stíhat.

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PRŮVODCE

Kliknutím na oblast v pravé záložce se otevře stránka oblasti. Každá oblast by měla obsahovat mapku nebo nákres rozmístění skal. Další odkaz je popis skal, kde je stručná charakteristika skál v oblasti a slovní popis přístupu k ní. Fotky jednotlivých skal s nákresy a seznamem cest jsou pod odkazem foto.

Autora cesty uvádím pouze v případě, že je v cestě osazeno fixní jištění. U všech ostatních cest autora neuvádím, protože je dost obtížné určit, kdo tu cestu vylezl jako první.

 HISTORIE 

Historie boulderingu v Jizerkách je velice stará, jenom se tomu dřív neříkalo bouldering. Prostudujete-li horolezeckého průvodce po Jizerských horách, je zde dobrá pětina cest, které jsou vlastně bouldry. Jenom se tomu tak ještě neříkalo.

Po vydání Doudelbova průvodce po Rudolfově v roce 1998. Nastal boulderingový boom. V jeho průvodci bylo popsáno celkem 28 věží. V tomto průvodci je lezeckých objektů podstatně víc a to v něm zatím ani není Rudolfov. Po celých Jizerkách je roztroušeno neuvěřitelné množství skal a kamenů.

OCHRANA PŘÍRODY

Chovejte se tak, aby po vás zbylo co nejmíň stop.  

PRAVIDLA LEZENÍ

Pravidla lezení jsou jednoduchá. Lez kudy chceš. Zakázáno je jediné, jakýmkoli způsobem upravovat skálu. Sekání chytů a stupů je zbabělost. Pokud to nemůžeš vylézt, trénuj, zkoušej a pokud se ti to přesto nedaří, nech směr budoucím generacím.

V boulderingu neplatí minimální vzdálenost mezi cestami. Taky nemusí platit, že cesta vede zespodu nahoru. Prášit se může, ba dokonce to doporučuji, protože to je skalám prospěšné. Neutelizuje to kyselou půdu a tím hubí mechy a lyšejníky, odvěkého nepřítele bouldrování.

KLASIFIKACE

Klasifikace cest vychází z v Jizerkách zavedené a používané Welzenbachovy stupnice. To je tak trochu z úcty k předchozím generacím a tak trochu z důvodu, že nemám zrovna nejvíc zkučeností s frncouskou boulderingovou klasifikací. V závorkách je uvedená boulderingová klasifikace u cest u kterých si myslím, že ji vím.